Krmení dospělých psů

Krmnou dávku (nebo typ krmení u komerční stravy) pro dospělého psa sestavujeme či vybíráme podle jeho využití. Rozhodující je výše zátěže, ale také další okolnosti - kde je pes ustájený, jaký má druh srsti, velikost psa, jeho temperament. Jinak musíme krmit i březí a hlavně kojící feny. Tyto informace musíme znát, abychom věděli jak vydatné krmení (obsah energie a živin) musíme psovi nachystat.

Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.

běžná zátěž, nízká aktivita

psa několikrát denně venčíme, občas vyrazíme na výlet nebo ho krátce cvičíme např. v poslušnosti

střední a zvyšená zátěž, střední aktivita

kromě denního venčení nebo vycházek, psa denně cíleně cvičíme alespoň půl hodiny, používáme ho v chovu (březí feny, krycí psi), jezdíme na výstavy, po psovi někdy požadujeme nepravidelný zvýšený výkon např. při závodech sportovního výcviku apod.

vysoká zátěž, těžce pracující psi

denní intenzivní trénink nebo práce alespoň 1 hodinu denně služebních (zásahový pes), pracovních (vodicí pes pro nevidomé, asistenční pes, pasení ovcí) nebo sportovních psů (práce v zápřahu, dostihový trénink). Do vysoké zátěže patří i kojící feny s více štěňaty.

Krmení psů v běžné zátěži

Tito psi potřebují zvýšenou záchovnou dávku, samotná záchovná nestačí, protože pes přece jen vykonává určitý pohyb = výdej energie a spotřeba živin - při procházkách i jiných nepravidelných aktivitách. Tato potřeba živin se týká zejména psů chovaných v bytech nebo psů ustájených venku v letním období. Krmivo by mělo obsahovat přibližně 24% bílkovin a kolem 9% tuků (jako zdroje energie) a kolem 2,5% vlákniny. Potřeba energie se pohybuje kolem 370 J na kg živé váhy. Zhlediska dávkování tradiční stravy pro dospělé psy bez výrazné zátěže je poměr masa k příkrmům 1 : 2. Pro tyto psy se vyrábí celá řada komerčních krmiv s výstižnými názvy jako běžná zátěž, maitenance apod. Dávkování na obale bývá orientační, které pak upravujeme (na doporučení výrobcem) podle momentálního stavu a aktivity psa. Doplňkové přípravky (na klouby, zlepšení pigmentu, stavu srsti a kůže...) pak přidáváme podle individuálních potřeb psa.

Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.

Krmení psů se střední zátěží

Do této kategorie patří většina psů využívaných např. k ostraze domu nebo k chovu (výstavy apod.), nejsou-li zároveň využívaní pro vrcholový sport nebo těžkou práci. Věnujeme-li se s nimi nějakému výcviku nebo sportu, pak je to většinou jen z radosti nebo z potřeby zaměstnat aktivního psa, než ze snahy dosáhnout špičkových výsledků. Krmení proto nesmí být sice příliš vydatné, ale musí být kvalitní z hlediska ostatních živin (pro dobrou kondici, reprodukci, psychickou odolnost, kvalitní srst a kůži, dobrou pigmentaci). Při podávání tradiční stravy pak podle momentálního využití psa (sportovní víkend, výstava..) zvedneme dávku asi o 1/3 s vyšším obsahem zdroje energie (nejl. tuky)a přidáme podle potřeby některý z vitamínových a minerálních doplňků. Pro psy nárazově zatěžované by měla krmná dávka obsahovat kolem 15% tuků a 25% bílkovin.
Pro psy s vyšší delší zátěží jsou vhodná krmiva s obsahem tuků kolem 10% a bílkovin kolem 25%. Potřeba energie je kolem 580 J na kg živé váhy. V této kategorii se také nejčastěji používají různé přípravky na - zlepšení pigmentace kůže, stavu srsti, kondice apod.

Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.

Krmení psů s vysokou zátěží, těžce pracující

Těžká práce má v zásadě dvojí charakter - buď je nárazová, kdy pes za krátkou dobu musí podat maximální výkon (saňoví psi na sprintových tratích nebo dostihoví psi) dlouhodobá, kdy pes pracuje(nebo má udržovací trénink) s určitými výkyvy téměř celý den nebo v noci (saňoví psi na středních a dlouhých tratích, služební, ovčáčtí psi). Psům z vysokou fyzickou zátěží musíme zajistit dostatečný přísun energie, bílkovin, minerálních látek, vitamínů a vody. Nestačí jen přidat více krmení, ale musí mít i jiné složení. Krmná dávka pro psy podávající krátký, ale maximální výkon, musí obsahovat více tuků - až 25%. Tuk by měl mít živočišný (např. drůbeží) nebo rostlinný (kvalitní oleje) původ. Pro psy s dlouhodobým zatížením by měla obsahovat vyšší podíl bílkovin - až 35%. Potřeba energie je alespoň 735 J na kg živé váhy. Přídavek hlavně tuků by měla obsahovat krmná dávka těžce pracujících psů v chladném počasí.
Neméně důležitý je přísun minerálů a vitamínů, ale více nebezpečný může být jejich přebytek než nedostatek. Nejčastěji používané přípravky - vitamínové, minerální, k regeneraci a na zvýšení výkonů, musíme přesně dávkovat. Je velmi složité sestavit tradiční krmnou dávku pro tuto kategorii, proto většina majitelů krmí psy komerční stravou. Musí být kvalitní (zdroj bílkovin i tuků) a vyvážená, aby naopak nedocházelo k předávkování některých živin a tím nedošlo k poškození některých orgánů nebo narušení imunity. Měla by být také chutná (což vzhedem ke zvýšenému množství tuků nebývá až takový problém), aby ji unavený pes měl chuť vůbec pozřít. Krmení pracujících psů vyžaduje individuální přístup. Řídíme se tím, jestli musí podat náš pes nárazový (dostihy) nebo trvalý výkon (dlouhé tratě saňových psů), v jaké je kondici, v jakých podmínkách (počasí, rušné prostředí) apod.
Důležitý je stálý přísun vody. Při těžké práci se spotřeba zvyšuje přibližně až 4× (normální je asi 40ml na kg živé váhy). Někdy musíme zvolit i pitný režim (pravidelné, kontrolované napájení), aby psi před výkonem měli dotatek tekutin. Chceme-li docílit toho, aby pes dobrovolně tekutinu vypil, můžeme místo vody podávat slabé masové vývary, instatní polévky pro psy apod. Některým psům možná bude stačit, když do odpovídajícího množství vody vhodíme pár kousků masa, granulek, piškotů (pes tekutinu vypije, aby mohl pamlsky rychle zbaštit).

Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.

Krmení březích a kojících fen

Dobře a kvalitně krmená by měla být fena už před plánovaným krytím, aby se dostala do tzv. chovné kondice. Neměla by mít ani nadváhu (problémy při porodu, málopočetné vrhy) ani by neměla být hubená (produkce malého počtu vajíček při ovulaci = málopočetné vrhy, nedostatečná výživa plodů). Jak tedy vidíme, kvalitní stravou můžeme ovlivnit nejen stav feny a produkci mléka, ale počet štěňat ve vrhu, jejich životaschopnost a další vývoj. Proto musí krmení obsahovat nejen dostatek energie, bílkovin, ale i vitamínů a minerálů. Tak jako u těžce pracujících psů nestačí jen dávku zvýšit, ale musí mít alespoň od poslední třetiny březosti jiné složení s dostatkem potřebných živin (minerály - Ca, P, Fe, vitamíny - A, E, D, B₁₂, zdroje energie). Vyšší energetickou spotřebu mají od začátku březosti feny prvorodičky a starší feny (přibližně o 10% než ostatní březí feny).
Asi od 30.dne březosti stoupá potřeba energie i bílkovin. U energie je to asi 1,5× více než v běžné zátěži (malé feny - 1,4×, velké feny - 1,7×). Malé feny potřebují o 40% bílkovin než v běžné zátěži, velké feny o 70%. Je to hlavně z důvodu růstu štěňat. Feny bývají více žravé a do této doby podávaná krmná dávka už jim nemůže stačit. Jedná se hlavně o kvalitní zdroje energie a bílkovin. V této době bychom měli fenu zvykat na krmení, kterým ji budeme krmit v období kojení příp. i její štěňata. Ať už je to upravená tradiční vařená strava nebo komerční např. suchá. Komerční krmiva bývají společná pro březí, kojící feny a štěňata. Potřeba živin pro tyto kategorie je totiž podobná. Velikost krmných dávek bychom měli přizpůsobit předpokládanému počtu štěňat, kondici, temperamentu nebo prostředí ve kterém žije, aby nedocházelo k překrmování feny. Krmíme alespoň 2× denně (rostoucí plody ubírají prostor v břišní dutině). U vysokobřezích fen předcházíme problémům s vyprazdňováním (pomalejší trávení) podáváním krmiva s dostatkem vlákniny. Kosti, i kdyby fena sebevíc loudila, nesmíme dávat vůbec. V posledním týdnu březosti dávky krmení snížíme až na polovinu s tím, že už nepřidáváme žádné minerály (hl. Ca a P - problémy při jejich metabolismu po porodu).
Vitamínové a minerální přípravky podáváme jen po poradě s veterinárním lékařem. Krmíme-li kvalitní komerční stravou např. granulemi, je většinou užívání těchto přípravků zbytečné nebo dokonce můžeme feně i jejím nenarozeným štěňatům ublížit. Neméně důležitý pro dobrou peristaltiku střev je každodenní přiměřený pohyb březí feny.

Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.

Kojící feny

Pro fenu je toto období velmi náročné. Nejen to, že musí vyprodukovat určité množství mléka, ale také se zotavit po porodu a stále pečovat o štěňata. Na to všechno potřebuje dostatek energie i velké množství kvalitních živin. Mléčnost feny je sice daná geneticky, ale množství a kvalitu mléka feny můžeme také výrazně ovlivnit výživou. Potřeba živin je také závislá na počtu štěňat, které fena kojí nebo na velikosti feny (velké feny mají větší štěňata a ve větším počtu). Krmení musí být kvalitní, dobře stravitelné s dostatkem kvalitních zdrojů energie, bílkovin, vitamínů, minerálů - tedy velmi pestré. Krmná dávka pro fenu s průměrným vrhem (6 štěňat) by měla být asi trojnásobná proti běžné. Feny s nadprůměrnými vrhy většinou krmíme podle chuti. Ostatním rozdělíme potřebné množství krmení do 3 dávek během dne. Fena má nejvyšší energetickou spotřebu asi od 2.týdne a i když produkce mléka ještě stoupá (štěňata rostou a mají větší spotřebu) potřeba energie zůstává přibližně stejná. Potřeba metabolizovatelná energie je u velkých plemen asi 4× větší proti normálnímu stavu, u středních 3× a u malých plemen asi 2× větší. Aby fena i štěňata neměli zbytečné ztráty energie, musíme jim zajistit (alespoň v prvních týdnech) i přiměřené teplo. Přísun Ca a P je nutný zejména v období vývoje kostry štěňat - asi od 3.týdne. V tomto období produkce mléka vrcholí a hrozí nebezpečné odvápnění feny (potřeba vápníku i fosforu je asi 3× vyšší). Po 3.týdnu se většinou sama štěňata snaží ochutnávat krmení feny a tak nastává období jejich přikrmování chovatelem a následné navykání na pevnou potravu. Komerční strava sušená má stejné složení jak pro březí tak i pro kojící feny a následně i štěňata. Obsahuje potřebný obsah bílkovin - kolem 30%, tuků - kolem 15% a další živiny, které fena i štěňata potřebují. V období kojení hlídáme váhu feny, abychom podle potřeby mohli upravit krmnou dávku. Pokud fena už štěňata nekojí, podáváme jí původní běžnou dávku jako před obdobím březosti. Krmení by však mělo být stále kvalitní, aby měla fena ke své regeneraci dostatek všech živin. Feně také můžeme přidávat doplňky stravy na podporu tvorby mléka (podpora výměny látkové), na regeneraci a posílení organismu nebo s vitamíny a minerály. Některé přípravky jsou určené přímo pro kojící feny. Nesmíme zapomenout na stálý přísun čisté vody (fena více pije z důvodů zvýšené látkové výměny a také musí mít vodu k produkci mléka).